revue právem opomíjených

František Rotrekl

LIŠČE

22. června 2017 v 12:05 | František Rotrekl
No slunce dnes, s ohledem na datum v kalendáři,
ukázalo se přímo ukázkově.
Neohřeje, neoslepí, a přesto září.

Osvětluje ulice,
z Krpole osvětluje Lesnou,
a některá světla snad opravdu nikdy nepohasnou.

Ale to jsem již jinde toho dne,
nad obchvatem se kopec pne,
napaměť. Napaměť.
Napaměť?
Něpanijimáješ?

A vítr jako by se taky přidal,
vane, ale do tváře nešlehá.
Jen jako by ji lízal.

Stojím na ulici - domy, ploty, branky,
ba i jednosměrky,
se číslují od středu města.
Sudé napravo, liché na levo.

A žlutá pryč.
A ze země žluč.
I z téhle země?
Z téhle tvojí země?

Ptáš se? I TY se ptáš?
A co očekáváš?

Napravo sudě,
nalevo liše,
já viděl jsem,
a to nekecám,
na Lesné lišče.

Těžko říct,
co nám přišlo říct,
přecijen od studánky
trochu zaběhlo se.

Možná že nám to lišče z Lesné chtělo říct,
že je důležité se nehrbit, a chránit si svůj habitat.


Ten kulturní, samozřejmě, vždyť co nám má co nějaká šelma z Bílovic diktovat.


Mám to město rád
má trochu jiný řád.
 
 

Reklama