revue právem opomíjených

AŽ NAPRŠÍ A... USNE

22. června 2017 v 13:01 | Luboš Vlach |  Luboš Vlach
až budu velký
bude po mně veta
stane se ze mne
světlo světa


věta mrkev
mrtev již jsem
po větě veta
beztíže velitel


až budu velký
budu kopřiva dvoudomá
v nebesích jako doma
mráz kopřivu nespálí


až budu velký
zmizí nesnáze
stane se ze mne
milosrdná sestra extáze


až budu velkým
budu lučním kvítím
konečně to rozsvítím
a tmu vymýtím


až budu
budu vůně rozpustilá
která nedorozumění každé zdolá
které nikdo neodolá


až budu velký
budu surrfyzickým
každopádně vyhnu se pádu
znenadání zmizím


až budu vbelkým
bude ze mne
slunéčko sedmitečné
pachtění lidské je zbytečné


i tyto skály
připochodovaly sem z dáli
veliké bude vše co bylo malý
začne vonět vše co nevonělo
a co vonělo málo přestane smrdět


až budu velký
půjdu na to od lesa
vnesu sovy do atén
a dříví do lesa


jednou lítám v povětroni
podruhé slzy roním
a až budu velký
budu mechorostem

kosmonautem už jsem byl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.